Chmatákov online


Kroniky

2.1.2008 – nations

Byl to den jako každý jiný. Všichni ve Chmatákově si hezky žili, rybáři chytali rybky, dřevorubci sekali dříví, horníci těžili kamínky a někteří chmatáci jen seděli na lavičce a koukali, co se kolem nich děje. Bylo asi 14 hodin chmatákovského času, když najednou na pódium přiletěl chmatákovský Bůh a svolal všechny chmatáky. Potom začal vysvětlovat, že všichni musí být do zítřejšího rána sbaleni a čekat u rybářství. Jak šel čas, chmatáci vyklízeli své obydlí a loučili se s Chmatákovem.

Ráno všichni pospíchali k rybárně se svými věcmi. Když už byli všichni na místě, přiletěl Bůh a začal jim říkat, co se chystá. Bůh řekl: „Milí chmatáci, víte, že náš Chmatákov existuje již skoro rok a už je nás tu tolik, že nám ani nestačí náš Chmatákov, protože už nemáme kam postavit další obchody, domy a další věci. Všichni z Chmatákova budou vystěhováni na velký trajekt, který přijede okolo dvanácté hodiny k rybárně.“ Někteří chmatáci byli smutní, jiní zase veselí a těšili se na překvapení, které jim Bůh tají. Okolo 12. hodiny skutečně přijel velký trajekt k rybárně a chmatáci pomalu nastupovali se svými zavazadly na palubu. Když už všichni byli na palubě, Bůh naposledy proletěl celý chmatákovský svět, jestli někde náhodou nezůstal nějaký chmatáček. Když se vrátil, trajekt zahoukal, loď vyplula a chmatáci se loučili se svým rodným světem.

Druhý den jim Bůh řekl, že na trajektu budou muset pobývat 4 měsíce. Chmatáci se ptali – proč tak dlouho? Bůh jim odpověděl: „Nechte se překvapit,“ a někam odletěl.

Když Bůh přiletěl na rybárnu, řekl: „DELETE Chmatákov“ a po chvilce „NEW Chmatákov 1.5“. Po chvilce byla mapa pro nový Chmatákov připravena, stačilo jen zasadit stromy, vybudovat města a do nich obchody, obydlí, cesty a další různé věci… Udělat nové zbraně, klobouky, sbíječky, pruty, náboje a další věci do obchodů… Vychovat nové druhy chobotníků… A proto Bůh přivolal své pomocníky z organizace Chmatákovská s.r.o., aby se o tyto věci postarali.

O 4 měsíce později…

„Nový chmatákov je připraven pro své obyvatele!“ říkají pomocníci, a tak Bůh letí na trajekt. Všem sděluje, že se konečně budou vracet na pevninu a že tam bude velké překvapení. Po připlutí k pevnině začali chmatáci hlasitě tleskat a těšili se, až si celý Chmatákov projdou. Když všichni vystoupili a trajekt odplul, Bůh konečně řekl, co všechno se za čtyři měsíce stalo. Když jim to vysvětlil, pomalu se chmatáci vydali na procházku po novém světě.

A tak se zrodil nový Chmatákov.

5.9.2007 – RockFire

Sluneční záře obklopovala celý svět, byla čím dál tím silnější. Všude byl hrozný zmatek, chmatáci pobíhali sem a tam, někteří si vyřizovali účty svými naleštěnými a udržovanými zbraněmi, jiní si v baru dopřávali poslední sklenice lahodného pivního moku a ti, kteří na konec světa nevěřili, loupili, co se dalo a při tomto zmatku to bylo víc než snadné. Ledový ostrov začínal pomalu roztávat, celá dřevorubecká část již odplula kamsi do neznáma. Už i sopka „Arak ta“ začala znovu ožívat. Všichni mystici se snažili celý svět před blížící se zkázou zachránit, ale jejich čarovná moc zde nestačila. Dokonce i tajemná zeď mezi městem a pouští zmizela a pouštní příšera vnikla mezi ostatní, což vzbudilo ještě větší chaos. CH.B.I. se společně se zásahovkou CH.U.J. snažili udělat pořádek, ale to nepomáhalo.

Všechen zmatek ustal přesně v dobu, kdy přesýpací hodiny, umístěny vysoko nad pódiem, právě doměřily čas. Všichni se okamžitě, jako kdyby uměli létat, dostavili na pódium, odkud viděli, jak říkala věštba, velkou světelnou záři. Záře se stále přibližovala, ale díky nečekanému výboji jednoho z mystiků se najednou zastavila. Zachránil je onen hrdina? Budou žít dál?

Tyto otázky, ač nebyly vysloveny, létaly vzduchem jak hejno netopýrů. Najednou se však mystik, který svou silou držel záři stranou, zřitil z pódia a nejevil známky života. Tu se záře začala opět přibližovat. Právě začala zkáza celého Chmatákova, hřbitov se zřítil a krypta byla zavalena. Z ledového ostrovu zbyla již jen malá kra, která se co nevidět promění v okolní moře. Lávový ostrov už je pokryt silnou vrstvou prachu a kamení ze sopky a horké magma se všude rozlévá. Když tu se z nenadání ozve z dálky hlas „Huk na thara.“ Vše se začíná točit a všechny zaplavuje bílá záře. Hlas utichá. Jen ticho se rozléhá nad minulostí, nad bývalým světem Chmatákov…

16.1.2007 – Chmatmaster

Mraky se rozestoupily a půlnoční obloha zůstala sametově černá, jen měsíc v úplňku svítil postavě v tmavé kápi. Dnes je ta noc. Ta noc, na kterou čekal tak dlouho, právě dnes je ta pravá konstalace hvězd, jak udává prastará kniha Hathor–Ka. Právě dnes, přesně po 666 letech se k sobě oba paralelní vesmíry přiblíží natolik, že bude možnost vytvořit bránu mezi oběma světy… Jeho tělo se při té představě zachvělo vzrušením.

Konečně to místo našel! Zapomenuté město Chmatitida! Město prastarého národa Chmatatungů. Po chvíli prosekávání se zarostlým městem místo našel. Nebýt prastarých mystických a astrologických symbolů, které pokrývaly okolní prostory, nejspíš by ji hledal věky. Pečlivě očistil prostory svatyně a začal s přípravou na rituál, čas ho začínal tlačit, ale stačí jediná chybička a vše může skončit nezdarem, či ještě hůř. Na oltářní desku položil knihu Hathor–Ka a otevřel ji. Poté vyňal z torny modrou fluoreskující křídu a dal se do kreslení magického kruhu. Pomalými a pečlivými tahy počal vykreslovat mystické symboly, jenž snad ani nestvořila ruka chmatáka a jenž byly dávno zapomenuty už v dobách, kdy na zem vkročil první chmaták…

Obrazec byl hotov. Postava si setřela pot z čela. „Zabralo mi to víc času, než jsem čekal,“ pomyslel si. Na několik symbolů v obrazci umístil černé vysoké svíce. Byly vyrobeny z tuku chmatáků! Když si vzpomněl, co všechno riskoval, aby je získal! Ale teď už to bylo jedno, už jen chvíle ho dělila od jeho triumfu! Do středu obrazce položil několik střepů z rozbitých zrcadel. Náhle se mu zdálo, že temnota kolem něho houstne. Podíval se vzhůru k nebi a uviděl tmavý kotouč, jenž počal zakrývat měsíc. Takže už to začalo! Měl by vše ještě jednou překontrolovat, ale už nebyl čas a druhou šanci nedostane. Přistoupil před oltář, otočil list, vztáhl ruce k teď již téměř zakrytému měsíci a pak jakoby zkameněl. Za několik okamžiků zalila okolí naprostá temnota. V tu chvíli vykřikl: „An Sa Gra Char!“ V okolní džungli se ozvalo několik vyděšených zvířecích zvuků a k nočnímu nebi se vzneslo hejno ptáků. „Kal Vas Xen In Korp Sar,“ pokračovala postava v rituálu. „An Nox Mani Ylem!“ Magický obrazec začal pulzovat žlutozelenou září a okolí se naplnilo něčím, co nepatřilo na tento svět. Vzduch jakoby ztěžkl. Ale postava to nevnímala, byla v tranzu a jejím tělem procházely proudy mystické energie.

Střepy uvnitř kruhu se pomalu začaly slévat do sebe, až vytvořily jedinou celistvou plochu. “Kal Vas Rel Por,“ křičela postava, pokračujíce v rituálu při sílícím větru, jenž teď dosahoval téměř síly vichřice. Udeřil blesk. Plocha zrcadla se změnila. Teď neodrážela věci tohoto světa, ale toho na druhé straně, uvnitř zrcadala. Vítr zesílil natolik, že postava už jeho ohlušující řev nedokázala překřičet, ale přesto, i když byla k smrti vyčerpaná, pokračovala v rituálu. Náhle se zhroutila. Všude kolem panoval klid a ticho. Neuspěl? Přišla veškerá jeho snaha vniveč? Zvedl hlavu, aby se přesvědčil, a v tom vytřeštil oči.

Nad zcadlem, jehož hloubka se teď ztrácela kdesi v nekonečnu, se vznášela mohutná bytost nepatřící na tento svět. Mohutné, rudě šupinaté stvoření s jedním dominujícím okem vprostřed obličeje s jakoby groteskně se usmívající tlamou plnou dlouhých a ostrých zubů a několika chapadlovitými končetinami. Postava se opřela o oltář, aby se dokázala postavit. Chvíli fascinovaně pozorovala bytost, pak pevným hlasem promluvila: „Vítám tě, Veliký!“ Její rty se stáhly do ošklivého úšklebku: „Přistup ke mně a pokloň se novému pánovi!“ Stvoření upřelo svůj zrak nejprve na postavu v kápi a pak si počalo pomalu a pečlivě prohlížet magický kruh kolem sebe. Náhle se jakoby usmálo. Našlo to, co hledalo. Sice jen maličkatý kousek nebyl vykreslen zcela přesně, jak měl být, ale to stačilo. Bytost vystoupila z ochranného kruhu. Postava ucouvla a vyděšeně pohlédla na blížící se monstrum…

Místo opět upadlo do naprostého ticha. Jen příšerně bledá mrtvola uprostřed mrtvého města upírala svůj šílený a prázdný pohled do nočního nebe. A ze světélkujícího zrcadla se do okolí začala rozlévat temnota…


CH 1.5 nový server

  • Klient není k dispozici.

Chmatákov 1.5

Stav
offline

Anketa

  • Miloval si tento web?
  • Jo, ale necháme novej 1
    100 %
  • Nenáviděl jsem ho 0
    0 %
  • Jsem opice 0
    0 %
  • Hlasů: 1

Odkazy

Spřátelené weby

FreeHry.cz - mediální partner


(Registrace)


↑ nahoru | © 2004–2009 Chmatákov Team. Všechna práva vyhrazena.